Jak jsem se snažil o nízkou spotřebu

Jel jsem dnes s otcem Octavií Scout asi třísetkilometrovou trasu po Čechách. Účel cesty, ani místa kam jsem jel nejsou vůbec zajímavé. Spíš nuda. Proto jsem jsem se rozhodl, že si alespoň užiju samotnou cestu. Ze začátku jsem jel svou klasiku – relativně svižná jízda s neustálým trénováním meziplynů při podřazování (snažím se to naučit dokonale už hezkých pár měsíců), pokud možno ideální průjezdy zatáčkou a tak. Prostě snaha o zdokonalování se za volantem. Ale protože táta nadával, ať zpomalím a nebyl žádný spěch, tak jsem se rozhodl to pojmout trochu jinak.

Na auto.cz mě nedávno zaujal článek o Economy Run. Psali, že to vyhrál jezdec s 2 roky starou dieselovou Octavií Scout (2.0, 140 koní) s průměrnou spotřebou lehce přes 2,2 l na 100 km. Na více než 300 km trase. Auto jsem měl stejné, stáří by taky odpovídalo, ale ta spotřeba mi přišla dost šílená. Z našeho Scoutíka jsem zvyklý na průměr tak 7 litrů. Rozhodl jsem se tedy zkusit, co zvládnu já. Plán byl jednoduchý – projet zbytek trasy s co nejmenší spotřebou. Za sebou jsem měl něco málo přes 100 km a průměrná spotřeba dle palubního počítače byla 8 l na 100 km. To zrovna moc „economy“ nebylo – skoro o 6 litrů víc, než u toho vítěze. Dal jsem si za svůj cíl snížit průměrnou spotřebu do konce cesty alespoň na 6 litrů. Tedy nic šíleného. Cesta byla hlavně po okreskách, sem tam nějaká obec. Taková česká klasika.

Bylo na čase si zopakovat základy úsporné jízdy. Takže co je potřeba udělat pro to, abyste snížili spotřebu při jízdě?

  1. Plynulost. Hlavní a zásadní pravilo. Prudké brzdění ani zběsilá akcelerace spotřebě nepomůžou.
  2. Žádná zahrádka, vozík, otevřená okna, přídavné spoilery a podobné věci. To všechno zvyšuje aerodynamický odpor. Byla zima, tuner nejsem a ani jsme se nikam nestěhovali, takže tenhle bod je splněn
  3. Žádná zbytečná zátěž v autě. Jeli jsme v autě 2 a v kufru kromě povinné výbavy bylo jen pár drobností, takže taky žádná zásadní překážka
  4. Tlak v pneumatikách – podhuštěné pneumatiky zvyšují odpor, takže i spotřebu. Nafoukáno bylo dle příručky od Škodovky, takže splněno.
  5. Klimatizace taky nějaký ten výkon odebere. Venku bylo asi 10 stupňů, takže stačilo přepnout na režim „econ“.
  6. Čím vyšší rychlost, tím větší spotřeba. Tohle tvrzení není tak úplně pravda, ale jednoduše přeloženo pro mou potřebu – čím více moje obvyklé tempo, tím méně „eko“ by ta jízda byla. Takže jsem zvolnil.
  7. Efektivní řazení je potřeba. Je naprosto jasné, že časté vytáčení motoru až k červenému poli udělá vír v nádrži. Dobré ale není ani dusit motor těsně nad volnoběžnými otáčkami. Chce to prostě najít ideál, kdy auto nejméně „žere“. Ideální je to vypozorovat, pokud máte palubní ukazatel okamžité spotřeby. Pozorovat ho při jízdě je docela zábava. (Ale přitom je třeba dávat pozor na cestu!) Třeba jsem vůbec netušil, že při rychlejším rozjezdu z místa si 2.0 TDi vezme i 80 litrů na sto. Samozřejmě je to hodnota okamžitá a po rozjezdu zase rychle klesne, ale přišlo mi to jako zajímavý údaj.
  8. Je třeba sledovat cestu daleko před sebou. Když vidíte před sebou dlouhý kopec, je lepší se více rozjet na rovině, nebo z kopečka před ním a nahoru tak nějak „doklouzat“, než přidávat do kopce. Z prudkého kopce zase nebrzdit (pokud je to možné), ale spíše nechat zařazenou rychlost – v tu chvíli, když nemačkáte plyn, mají moderní auta nulovou spotřebu, protože do válců nevstřikují palivo.
  9. Chytit se do větrného pytle auta jedoucího před vámi. Tohle může být dost nebezpečné, pokud se ten před vámi rozhodne najednou zabrzdit. A taky ho tím, jak budete nalepení na jeho kufru budete pěkně štvát. :-) Určitě to znáte ze závodů aut – když si vzadu jedoucí řidič zajedete těsně za vůz před sebou a zůstane ve větrném pytli, potřebuje pak méně výkonu na předjetí, protože vzduch před ním musí “rozrážet” řidič jedoucí vpředu (hodně jednoduše popsáno).

Víc mě toho po dobu cesty už nenapadlo. Všechny uvedené body jsem se snažil dodržet. Tedy až na ten poslední. To mi hned po prvním pokusu nepřišlo jako moc dobrý nápad. :-)

Pokud jste dočetli až sem, tak vás teď určitě zajímá, jaký byl nakonec výsledek. A já to nebudu napínat. Byla to bída… Celková průměrná spotřeba za celých 300 km skončila na 6,4 l na 100 km a níž jsem se prostě nedostal. A že jsem se snažil. Když se to spočítá, tak na těch 200 „ekokilometrů“ to dělá průměr asi 5,5 litru, což je oproti běžným sedmi „neeko“ litrům docela pěkné, ale proti vítězi Economy Run stále docela dost. Navíc jsem z té cesty byl víc vynervovaný, unavený, cesta trvala déle a na těch 200 km jsem tím ušetřil asi 90 Kč. Když se na to tak dívám, tak raději zůstanu u svého oblíbeného (svižnějšího) stylu jízdy, který je pro mě relax a těch pár korun navíc za palivo si raději připlatím…

Sepsáno 23. 10. 2010 v tématu: svezení; Přidejte si do RSS čtečky RSS článků nebo RSS komentářů.


komentáře k článku Jak jsem se snažil o nízkou spotřebu


  • Filips | 15. 12. 2016 17:42 | #

    Celkem mne překvapila spotřeba kterou jsi naměřil, při eko jízdě, já mám 2.0 Di ( turbo tam je garret) mondeo mk3 2003, eko jízda 5,5l kombinačka a dálnice 4,9 (110-120), jinak když jezdim svižněji s a využívám dynamiky motoru jezdim za kombinačku 6,2 a to to vubec nešetřim a třeba i vyhánim pavouky :D při 3700ot


Váš komentář