Škoda Yeti na víkend

Tento víkend jsem měl možnost půjčit si na vyzkoušení Yetiho. Bylo to zdarma, podmínka byla jen doplnění paliva, které projedu. Nebylo co řešit a v pátek ráno jsem si pro něj zajel. V 8 ráno už byl v servisu připravený světlemodrý Yeti 4×4, 2,0 TDi se 140 koňmi a v nejvyšší výbavě Experience. Stejně výkonný motor znám už z Octavie Scout, se kterou jezdím dost často, ale v Yetim je modernější Common Rail, namísto TDi PD ve Scoutovi. Výkon i točivý moment (320 Nm) jsou u obou metrů stejné, váha je také shodná, ale papírově je Yeti o něco svižnější – zrychlení z 0 na 100 km/h má za 9,9 s, oproti 10,2 s u minulé generace Scouta. Yeti má ale zase o 7 km/h nižší maximální rychlost – 190 km/h. To asi kvůli aerodynamickému odporu vyšší karoserie. Nic zásadně nového mě tedy, co se týká motoru, nečekalo.

Škoda Yeti

První dojmy z interiéru byly pozitivní. Kvalitní měkčené plasty, vše skvěle slícované, nic nevypadá příliš plastově. Prostě jak je u škodovek zvykem. V mrazivém ránu potěšilo vyhřívání sedaček, které ale po chvíli začalo hřát až moc. Vyhřívání je nastavitelné ve 3 stupních z toho pro běžné používání jsou 2 vyšší stupně moc – po chvíli je třeba ubrat. Ten nižší zase hřeje tak málo, že teplo není skoro cítit. To odstupňování by chtělo trochu doladit. Sedačky jsou ale jinak pohodlné a nastavitelné, společně s volantem, v dostatečném rozsahu. Kožený volant padne pěkně do rukou, co mi ale na něm hodně vadilo, a za celý víkend jsem si na to nezvykl, byla regulace hlasitosti rádia. Kolečko ovladače je totiž příliš blízko věnci volantu a při ostřejším zatáčení doprava či parkování jsem si pravidelně dlaní zesiloval hudbu. Jestli se to dá vypnout jsem nestudoval, ale určitě by to nebylo od věci. Základní ovládání rádia není nijak obtížné ani poslepu a když si při popojíždění po Praze neustále rádio zesilujete, začne to za chvíli být docela otravné. Stejný případ je to s ukazateli na palubním počítači, jejichž ovladač je na druhé straně volantu. To ale při jízdě nijak neruší. Ostatním ovladačům přístrojové desky nemám vůbec co vytknout. Ovladače fungují precizně a kdo už někdy jezdil s nějakou novější Škodovkou, nebude mít problém se v interiéru vyznat.

Škoda Yeti

Rozhled z auta není úplně nejlepší, za což můžou relativně hodně silné A i B sloupky a zadní okno je docela malé. Na pořádné rozhlížení jsem ale zvyklý z Fiata, který má zase příliš malá zrcátka a to pravé boční mu chybí úplně. Výhledu dozadu zase pomáhají parkovací senzory, takže ani parkování není problém.

Samotná jízda je pohodlná a auto ani ve vyšších rychlostech (nad 160 km/h) není hlučné. Horší už to je, když se dostanete na rozbitou silnici. Pokud máte raději pohodlnou jízdu, zvážil bych použití menších kol s vyšším profilem. U výbavy Experience jsou ve standardu kola 225/50 R17, bez příplatku si ale můžete zvolit kola 215/60 R16, díky kterým bude jízda na horších silnicích, nebo pokud se rozhodnete ze silnice sjet do terénu, určitě pohodlnější. Yeti není žádný sporťák, takže není třeba na něj za každou cenu dávat ta největší kola co to jde. Díky tomu, že v noci z pátku na sobotu nasněžilo, mohl jsem vyzkoušet i pohon 4×4. Do terénu bych s cizím autem nejel, takže jsem byl rád, že ho mohu vyzkoušet i na normální silnici. Pohon zadních kol se při proklouznutí předních připojuje automaticky a s prakticky neznatelnou prodlevou. Na sněhu je po vypnutí stabilizace (nejde vypnout úplně) auto při průjezdu zatáčkou pod plynem spíše nedotáčivé, ale když se trochu snažíte, dá se zatáčka projet i trochu bokem. Takže s „vypnutou“ stabilizací nechá zadek malinko ustřelit, ale zasáhne včas, než může smyk přejít v něco, co nechcete. V některých případech to může být dobře, ale tolik si s autem nezablbnete.

Škoda Yeti

Ještě musím zmínit jednu věc, která mne u auta zajímá skoro až jako poslední, ale mnoho lidí se podle toho rozhoduje. A to je místo pro cestující vzadu a objem kufru. Místa je v autě dost pro 4 lidi, nikdo nebude mít problém s místem na nohy, ani nad hlavou. V 5 dospělých lidech už se budete trochu mačkat, ale pokud nepojedete několik stovek kilometrů, půjde to určitě v pohodě přežít. Kufru není tak veliký, jako u Octavie, ale stále se do něj vejde docela dost. Pokud ho budete chtít využít do posledního litru (416 l), nezaškrtávejte v doplňkové výbavě rezervní kolo, které prostor v kufru opravdu hodně zmenší. Sada na opravu pneumatik je mnohem skladnější. :-)

S Yetim jsem za celý víkend najel asi 300 km jak po městě a dálnicích, tak i na okreskách a celkově jsem z něj velice mile překvapen. Auto je velice dobře postaveno, v interiéru jsou použité kvalitní materiály a turbodiesel se 140 koňmi pro svižnou jízdu plně postačuje. Místa je v autě dost a ve výbavě Experience je vše, co můžete potřebovat. Jen cena, která u tohoto konkrétního modelu dosahuje 700 tisíc není úplně nejnižší. A koupil bych si ho? Pokud bych chtěl rodinné auto v této cenové hladině, rozhodně by Yeti byl mezi mými favority…

Škoda Yeti Škoda Yeti Škoda Yeti Škoda Yeti Škoda Yeti Škoda Yeti Škoda Yeti Škoda Yeti Škoda Yeti Škoda Yeti Škoda Yeti Škoda Yeti Škoda Yeti Škoda Yeti Škoda Yeti Škoda Yeti Škoda Yeti Škoda Yeti

Sepsáno 28. 11. 2010 v tématu: svezení; Přidejte si do RSS čtečky RSS článků nebo RSS komentářů.


komentáře k článku Škoda Yeti na víkend


  • Gianluca | 29. 11. 2010 1:24 | #

    No, s tím, co tady dnes napadlo, budeš mít při tom zítřejším vracení ještě dost legrace ;)

  • Martin | 29. 11. 2010 8:56 | #

    Odjet s ním dnes do servisu byla docela sranda. Na těch letních gumách, co tam byly to klouzalo pekelně.


Váš komentář